Podzimní chuť jedu

Zdravím, dnes máte možnost si přečíst moji povídku, dá se říci že první takhle publikovanou na netu.
Měla k ní být i fotky, ale bohužel to nevyšlo.. tak k příští třeba :)
Budu ráda když mi napíšete svůj názor, jakýkoliv.

Studené sluneční paprsky dopadají na mé bledé tváře a já procitám z dlouhého bezvědomí. Otevírám své zarudlé oči pláčem a zjišťuji že skoro v rouše Evině ležím na promrzlé půdě zahalena jen podzimními vločkami, snášejícími se ladně k usínající  Matce Zemi. Podzimní krajina ve mě vyvolává hřejivý pocit u srdce, moje duše je naplněna klidem.  Kolem mě jsou poházené vytržené listy z k knihy a milostné dopisy. Opodál v mechu je zabořena rozbitá skleněná lahvička se zbytkem černé tekutiny a  porcelánová konvička na čaj, ačkoliv prasknutá v půli a bez ucha. Konvička bez ucha je jako člověk bez úst.  Vytržené listy jsou z Malého prince.  Přála bych si být ochočená.

List s "kloboukem" je pomačkaný a jeho rohy jsou sežehnuty ohněm páchnoucím po síře. I přesto že mé srdce oplývá klidem moje tělo je na pokraji sil, nenávistný chlad se prodírá mým tělem až k srdci samotnému.  Chce ho získat jen pro sebe a navždy zničit.

   Neutuchající bolest cítím v každé buňce svého těla . Moje zimou ztuhlé končetiny neposlouchají příkazy, které udává otupělý mozek. Nemám sebemenší sílu se zvednout. Bezmocně ležím  v nesnesitelné agonii a čekám.. ve vzduchu se vznáší otázka na kterou se bojím pomyslet. Přijde vysvobození nebo věčná zkáza ? V hlubokém lese se ozývá soví houkání , které varuje les před přicházejícím nebezpečím. Cítím jak mi horká krev tuhne v žilách, prosvítající skrze bledou kůži. Připadám si jako by mé tělo bylo mrtvé, prolézali mnou červi a havrani se chystali na báječnou hostinu.  Zbývala mi jen duše, která se nechtěla vzdát. Ačkoliv i ona věděla že brzy nastane konec.

   Krajina byla krásně barevná, stromům se zabarvily letní šaty, které pomalu svlékaly a nechaly tiše spadnout na zem. Zdáli se ozývalo skučení větru, které mi připadalo jako nářek dalších podzimních dívek. Snažím se zvednout, ale kořeny stromů mě pevně chytly  a nechtěly pustit. Dokud jsem mohla ještě přemýšlet chtěla jsem vzpomínat na šťastné chvíle.
   Vrátila jsem se doby kdy Slunce bylo nejvýš a jeho teplé paprsky ohřívaly zemi, zvířata, rostliny.  Z liščí nory vylezla malinká mláďata, která měla celý život před sebou.  O kousek dál v zeleném mechu s posledním výdechem, zavřel navždy své temné oči jelen. Ptáčci cvrlikali nebeské ódy a poletovali sem a tam. Seděla jsem pod starou lípou a pozorovala krajinu odrážející se na studené hladině rybníka přede mnou.
Moje spřízněná duše byla se mnou.  Něžně mě držela za ruku a předčítala své neskonale krásné básně. Při čtení jsem pozorovala jizvy na jejích třesoucích se rukou, při kterých mě bolelo srdce jen když jsem je viděla.  Zahnala jsem minulost a věnovala se přítomnosti.  S ní jsem byla šťastná a mé srdce úplné.  Nic mi nechybělo.  Moje rusovláska byla perfektní a já díky ni také.  Jednoho deštivého dne se ale vše změnilo, přišel si pro ni temný anděl a odvedl ji. Jediná a opravdová láska mého života podlehla bolesti sžírající její ubohé srdíčko, které jsem nebyla schopna svojí láskou zachránit a i přes velkou snahu.  Zbyl mi po ní jen tupý předmět s ostrými hranami, krásné a bolestivé vzpomínky, milostné dopisy a díra v srdci,  která se každým dnem bez ní zvětšovala..

  Dlouhé hluboké vlčí zavití mě vytrhlo z mého blouznění a vrátilo zpět do kruté reality. Hořký pláč se mi dere z očí při uvědomění si skutečnosti. Na mé vyčerpané tělo dopadají studené slzy Matky přírody.  

Můj čas nastal.

  Najednou vidím vše rozmazaně a nejsem schopna zaostřit. Snažím se nadechnout, s velkými bolestmi se mi do plic dostává trocha kyslíku.  Jed se dostal do poslední fáze účinku. S velkou námahou a odhodláním se nějak snažím dostat k jezeru. Jeho klidnou hladinu osvětluje svit Luny, a já s vypětím všech svých už posledních sil se postavím na nohy. Prsty na noze zjišťuji že voda je chladná , stejně jako bude mé srdce.  Zlověstné jezero mi otevírá svoji pekelnou bránu,  rozhodnuta vcházím dovnitř ledového pekla. Havran sedící na stromě vše sleduje, s mým posledním vydechnutím zakrákorá což mi v uších zní jako slavné "nevermore" , a hladina vody se nade mnou navždy uzavírá..

Potkáme se v pekle má lásko... poslední myšlenka mého mozku.

Krása je jediným pravým úkolem básnictví.

Pěkný nedělní večer ^^
 jak se máte a jaký jste měli víkend ? :) Já jsem nakonec nebyla na koncertě ale v Pátek v městském divadle s taťkem. Na muzikálu, bylo to celkem fajn , taťka je spokojen a aspoň do mě nerýpe :D v Sobotu jsem měla v plánu učení a kreslení na tašku  (šperky budou později, obrázky jsou špatně vytištěné) ale nakonec jsem jela s přítelem do Brna, přijela za námi kamarádka z Ostravy :) večer jsme šli s přítelem do sklípku za známými. Takže odtud jsou mé dva outfity *.*
No a v neděli jsem se učila a rýsovala, u rysu jsem se pěkně naštvala protože zas bylo hrozný zadání a já vůbec nevěděla jak to udělat o.O Tento týden ve škole bude na nic, máme naplánováno plno testů.. Ještě že pak je pár dní volno *.*
A jak to jde vám ve škole ?

Slíbila jsem vám povídku, mám ji rozepsanou a tento týden bych ji mohla snad dokončit :)
Pokud to vyjde tak šperky budou i na prodej, už mám pár zájemců tak snad budu šikovná a vše se povede tak jak má :)
Snad brzy uvidíte i můj návrh na tetování, který jsem svěřila své drahé přítelkyni, kterou znám jen chvilku ale mám pocit jako by to byl celý život :)
( na dovolení furt pracuji, a vypadá to že úspěšně, hlavně to nezakřiknout! )

Pohrávám si s myšlenkou že začnu chodit do nějakého dramatického kroužku, strašně by mě to bavilo, ale nevím jak bych vycházela s časem :/ Potřebovala bych aby měl den o pár hodin víc! Nestíhám skoro nic, kromě učení, jak smutné.

Tak dost keců, teď fotky :P

Pipes and Pints

Sakriš, sobota večer a já zase hniji doma, to je na nic.
Šla bych někam na koncert, pořádně si užít  <3
Asi někam na punkovej, tam jsou super lidi a atmosféra. (Neříkám že jinde ne ale mám chuť na punk)
Další sobotu mám jít s kamarádem na pivo, za maturitu, tak třeba něco podnikneme i většího. Yess!

A tak tu sedím v křesle s pizzou, poslouchám tohle a přemýšlím :)

Na VV jsem se seznámila s velmi fajn slečnou co má velmi podobný vkus jako já, a není ani z druhé strany ČR, tak snad se s ní uvidím i naživo :)
Vlastně znám plno fajn slečen (přes net) se kterýma bych se chtěla moc vidět na živo, měla bych s tím něco udělat.

Mám v plánu si vyrobit šperky, už mám obrázky vytištěné  ( Děkuji Vašíku :* ) i komponenty,  až na ten nejdůležitější- pryskyřici. Ale tu bych si mělo v příštím týdnu objednat, už se těším. Pokud se mi to povede tak sem dám fotky, tak mi držte palce ! Jako poslední DIY kousek jsem si nakreslila botky, originál stojí pár tisíců, které nemám, tak jsem to vyřešila po svém, a myslím že se mi dost povedly.
Objevila jsem úplně boží kryty na mobil se zombie princess,  tak už vím co si zabalím pod stromeček xD

Jen tak mimo řeč, už dva roky mám píchnutý septum, a až teď jsem se rozhodla ho nosit viditelně, a mám z toho neskutečnou radost <3 Rozhodla jsem se tak protože moje oblíbená blogerka, si ho nechala píchnout a tím mě k tomu "dokopala".  Nevím čeho jsem se furt bála.. Lidi sice blbě čučí, ale to oni dělají furt takže to zas taková změna není.
Dala jsem si cíl, do vánoc/narozenin.. být nejhodnější dcera aby mi mamka dovolila tattoo, mám návrh i peníze by se našly, jen to dovolení není. Když ho nedostanu tak budu muset ještě rok počkat >.<

Přemýšlela jsem jaké mužské povolání je nejvíce atraktivní...a pro mě je to jednoznačně voják  *.* A co pro Vás ?:)
(Mám spolužáka vojáka, musím se sním vyfotit !)

V brzké době napíši nějakou povídku a dám ji sem, abyste si mohli udělat představu o tom jak píši. Nedávno mi jedna slečna řekla " Tahlle báseň je stejně krásná jako ty, vlastně ne.. je dokonalá jako ty .." to mě neuvěřitelně potěšilo.

Tak zatím pac a pusu :*
PS : nějaké fotky z posledních týdnů

Blood to my blade

Tak jdu s kůži na trh, přidávám první outfit..
Teď jsem ležela dva dny doma v posteli skrz zdravotní problémy, ale dnes jsem se musela vydat na poštu tak jsem to rovnou vyfotila.
Teda řeknu Vám to je ale dřina ! Najít v domě místo kam položit foťák aby se to jakš takš dalo a nemuselo to být v zrcadle, no nakonec se mi to povedlo a z "milionu" fotek se mi přece nějaké jen líbí :D
Je to hodně jednoduchý, já vím, ale mě se to v celku líbí :)
Jsem celkem nervozní z toho, snad mě neukamenujete.. >.<

Měla jsem samozřejmě ještě kabát ale v tom se mi fotit nechtělo.

Zjistila jsem že si musím koupit nějaké zlaté doplňky, krom tohoto pásku a cvočků na jedněch botách nic  takového nemám...

A aby článek nebyl jen o tom jak jsem šla na poštu (kde jsou mimochodem hrozně protivný paní za okýnkem), tak vám řeknu jak upřímně nesnáším Deskriptivní geometrii. Je to snad ten nejhorší předmět na škole, a to je co říct když máme i Fyziku a strašně "fajn" učitele. Naštěstí mi tento předmět letos už končí, to snad i oslavím o prázdninách..

Tak dost kecání, musím jít vymyslet jak ten rys narýsovat.. zatím se mějte :)

Straight to number one

Ahoj,
možná se tu objeví někdo kdo zná můj starý blog.. nemohu se na něj dostat z nějakého neznámého důvodu, a tak zakládám nový :)
Asi se divíte proč Obscurus Lux... tak to protože jsem Lucie, jméno latinské původu kde znamená světlo, což je latinsky Lux,  a jelikož jsem Black, a černá se mi v latině nelíbila tak jsme zvolila Obscurus = tmavé/tlumené. ...... Tlumené světlo, těší mě ^^

Budu sem psát tak nějak o všem, hodně vlastní povídky, básně x)
Pokusím se přidávat třeba i outfity, nápady, DIY.. od všeho něco.

A budu doufat v nějaké čtenáře ^^

 Lux Obscurus