Just now

Ahoj,
tak jak jste si užili Vánoční svátky ? Podle mě prostě Vánoce bez sněhu nejsou Vánoce, kdyby aspoň byla zima, ale tady bylo nějakých 7 stupňů..
Ale jinak to bylo fajn, baví mě spokojené výrazy rodiny při rozbalování dárků.
Největší radost jsem měla z nového foťáku a povolení tetování !
Takže teď mi ho kreslí slečna, na které mi moc záleží a obdivuji ji :)
Rozhodla jsem se že si návrhy nechám vždy kreslit od žen, které mám ráda, nebo je obdivuji, inspirují mě..
Takže si nějaké musím nakreslit i já sama :D Haha jo jsem narcis    Jenže to už maluje líp i moje 7 letá sestra, možná zvládnu 3 letící netopýrky na klíční kost. To mám natrénované :D

A co jste našli pod stromeček Vy, co Vás potěšilo ? :)




Žijete doopravdy svůj život nebo jen přežíváte ode de ke dni ? Co když jste jen chátrající kostra obalená kusem masa ? Co děláte pro to aby ve vašem nitru nebyla smutná prázdná místa zašlá prachem ?
Žijete právě tady a teď ? :) Já se snažím, ačkoliv ne vždy je to lehké a ne vždy to jde. Nikdy totiž nevíte jako co nebo kdo se narodíte v příštím životě, pokud vůbec.. Tak si tento život užijte na plno !

• Plán akcí

Plus v lednu ještě půjdu na tattoo ale zatím nevím kolikátého

 10.Ledna..

• Umělkyně Striga z Prahy bude mít vernisáž v Brně ! Její tvorba Zde

18. Ledna

• Bude vyhlášení soutěže Sugartbat.com a nákup za 1500kč . Vyhraje ten kdo má nejvíc like, můžete mi ho dát tady pokud chcete :) 

19.Února

• koncert Pipes and Pints + kapela Boy

4. Března

• navštívím Prahu, pojedu na vyhlášení výsledků literární soutěže o cenu Filipa Venclíka. Pokud se umístím budete mít možnost si moje dílo přečíst :)

28. Března

•  pojedu do Prahy zase, Tim Burton bude mít výstavů svých děl, a dojede ji osobně zahájit <3 Už teď přemýšlím co si obleču xD

Mám takový nápad, jelikož mě teď moc nenapadá o čem psát, tak o čem by jste chtěli abych napsala příběh ? :) pište do komentářů a já nějaký nápad vyberu  x)

A teď  nějaké fotky :)

Fialová mi tentokrát tak krásně chytla díky tomu že pod ní byla červená .

Ježíšek má vkus ^^

Už i s dárečky

i s 13. cm podpatkem jsem stále malinká :D

Ještě jsem nezmrzla

Pěknou neděli všem ! :)

Bohužel teď skoro nic nestíhám, takže dnešní příspěvek je hodně krátký.
Konečně jsem dospala esej do soutěže Filipa Venclíka, zítra jdu na poštu jí poslat ! Ale výsledky budu vědět až 4.Března, kdy pojedu do Prahy na vyhlášení :) Rozhodně dám vědět, držte mi palce ^^
(Téma bylo Mamma mia)

Konečně se tady objevilo i pár vloček sněhu, doufám že napadne nějaký na Vánoce ! Máte rádi sníh ?:)

Psaly jsme se sestřičkou Ježíškovi, a tak jsem si napsala o tetování. A mamce se líbí můj nápad!
jen mi řekla ať si to pořádně rozmyslím, v pátek se jí zeptám jak to asi vypadá (Musím využít šance že budu mít svátek, tak snad!!)
Už jsem si ho i namalovala (je jiné než jaké jsem chtěla jako první, to si nechám až jako druhé) jenže jsem zjistila že moje ruka je moc malá, takže ho musím namalovat jinak :D

Dnes jsme zdobili stromeček, vždy jsme ho zdobili až kolem 23. protože taťka ho dřív nekoupil, ale letos mamka dupla a už je hotovo :D
Co vy, už máte nazdobeno ? Těšíte se na Vánoce ? A už pečete cukroví ? :) Já miluji tu vůni, která se pak nese celým domem, už se těším až budu dělat kokosky a kokosový kmen (Jsem ujetá na kokos.. :D)

Foceno mobilem, a rozmazané je to schválně :P

^.^ Mrs. Santa

Uprostřed dvou starých životů

Tak rychlý příspěvek, není to fantasy povídka ale líčení děje :)
Opět budu ráda za jakékoliv názory.

Uprostřed dvou starých životů

Sedím v křesle na terase, prohlížím si zahradu a píšu..
Převážná většina tvorů na této planetě má místo kam se vždy rádo vrátí. Místo na které když si vzpomenete vykouzlí se vám opravdový úsměv na tváři, místo ke kterému se vážou jen dobré vzpomínky, tak jako se k měsíci vážou hvězdy. Místo na kterém vás přejde smutek.
Pro někoho je to luxusní restaurace, vlak, pódium kde na Vás hledí upřeně tisíce zvědavých očí, hokejový stadion kde vám vře napětím krev  v žilách, opuštěná lavička v parku osvětlující jen pouliční lampa, místo na skále odkud vidíte jako pták,  tichý les vonící po hřibech, knihovna plná starých knih a záhad, objetí vaší milující mámy ... může to být místo jakékoliv. Dlouze jsem přemýšlela jaké místo je to mé. Moje zvědavá mysl směřovala někam do přírody,  nevěděla jsem zda to bude molo u moře, kde se Sluneční paprsky opírají  do každého koutku vašeho těla a vy posloucháte jak voda naráží do kamenu opodál, nebo osamocené jezero uprostřed lesa, ke kterému vede cestička ze dřeva uprostřed bažin, všude je mrtvolné ticho a vy slyšíte jen tlukot svého srdce, nebo snad vysoká skála, ze které je krásný výhled ale při pohledu dolů se mi otočí žaludek aby se na to nemusel dívat ?
Žádné nebylo to pravé..
Zamýšlím se nad dnešním uspěchaným světem, málo kdo se pozastaví nad  krásou krajiny,  ze které se tají dech, nad pravým uměním.. Celý svět někam spěchá, málo kdo doopravdy žije svůj život, lidé spíše jen přežívají ode dne ke dni, a až na smrtelném loži, pokrytými rudými růžemi,  si uvědomí, že nežili tak jak chtěli. Smutná pravda je že člověk tak nemůže žít  pořád ale když má možnost měl by se jí pevně chytnout a udělat pro to vše. 
Všichni máme své hodiny, které když se narodíme jsou nové, plně funkční a oplývají nebeskou krásou, postupem času stárnou hodiny s námi. A když na nich plyne rychle náš poslední čas, jako zrnka písku v přesýpacích hodinách, mají vymlácené sklo, minutová ručička přestává fungovat a my máme opustit tento svět,  už je pozdě cokoliv změnit.
Mezitím co jsem přemýšlela nad dnešním světem, mi došlo že pro své štěstí  nemusím chodit až na kraj světa. Mám ho přímo před sebou. Většinou když člověk něco hledá má to přímo před sebou, jenže je zaslepený kdo ví čím, a tak hledá všude jinde.
Vidím dva už bohužel staré stromy, nesoucí v létě plody ovoce. Mezi nimi je natažený kus látky připevněný na seschlých větvích lanem, které je stále silné  ačkoliv z něj trčí malé nitky.  Její barva už není čistě bílá jako čerstvě napadený sníh, nyní je zašedlá  a smutná. To jí na kráse ale nijak neubírá.
Když si do ní lehnu v létě, a zahledím se nahoru, vidím zelenou oblohu tvořenou listy ve tvaru srdíček. Nad nimi vidím bledě modrou oblohu, po které klidně plují mráčky různých tvarů, jako spokojené rybky v rybníku. Houpu ze strany na stranu, v ruce držím knihu, a když se nabažím pohledu do výše, dám se do čtení.  Když nemám chuť si číst tak píšu příběhy a nebo jen poslouchám hudbu. Moje tichá přítelkyně mě vždy vyslechne když mě něco trápí.
Na podzim kdy je krajina krásně barevná, a chystá se k hlubokému spánku, se teple obléknu a jdu se rozloučit. Nyní vidím oranžové, žluté, červené a hnědé listy jak ladně dopadají na již ztvrdlou zem.
Vidím odlétat ptáky za hřejivým Sluncem, a cítím jak mě objal  sychravý vítr.
Naposledy se zhoupnu, na tomto místě jsem vždy spokojená.
"Brzy na viděnou má drahá, uvidíme se opět na jaře".
Složím houpací síť a odnesu ji s sebou do domu kde se společně ohřejeme teplým čajem, který na mě už z dálky mává.

somewhere in the darkness

Přemýšlím o čem psát..


Smrtihlav za oknem

Dívám se z okna, jak venku měsíc svítí
 vedle na stole leží seschlé kvítí.
V pokoji svítí jen malá pohřební svíčka
těžká únava dopadá na má víčka.

Tisíce myšlenek se mi v hlavě rojí
unavený mozek se usnout bojí.

V noci přicházejí všechny zrůdy

za oknem třepetají křídla můry.

Všude na těle mám husí kůži

pamatuji, jak jsi mi dal první růži.
Ve stínu svíčky pravdu vidím
přiznat si ji však hluboce stydím.
Raději ruce schovám pod rukáv dlouhý
přála bych si, aby to byl sen pouhý.

Zavírám oči a už nic nevnímám 

do říše snů se teď podívám.

Do nočních můr nahlédnu znovu
na čele se mi objevují kapičky potu.

Čarovná říše snů je dvojí

jedné z nich většina se bojí.

Vše čeho se děsíte je na jednom místě
uvidíme zda setkáme se příště..

Máme za sebou půlku Listopadu, mám pocit že to strašně rychle utíká. Lidé začínají blbnout s Vánocemi, někdo má nakoupený už všechny dárky. To fakt nechápu, já ještě ani nevím co budu kupovat..

Sestřička už plánuje že budeme psát Ježíškovi všichni, tak jsme zvědavá co letos vymyslíme :D
Příroda venku už teď není tak pěkná, listí je opadané, stromy jsou smutné, Sluníčko nehřeje..na sníh  se těším, ale jen když bude padat a já budu za oknem. Chodit pak v těch břečkách ve městě je docela na prd >.<

Byla jsem v kině s mužem na Thorovi 2, bylo to super ^^ Loki tam měl super hlášky, a dobré bylo když si Thor pověsil kladivo na věšák xD Celý film byl dobrý ! Kdo neviděl rozhodně se podívejte :) 

Doma jsme se koukali na Hunger Games, další perfektní film ! Už se nemůžeme dočkat dvojky !

(mám v plánu napsat films and books tips)

A taky mám rozepsanou jednu fantasy povídku, snad ji brzy dokončím. Tento týden mi mají dojít 3 dopisy ! Nemohu se dočkat, psaní dopisů je podle mě skvělé :3
Jinak asi nic extra nového není, snažím se upravit blog, ale blogger se mnou nespolupracuje tak jak chci já :D

Přemýšlím že si obarvím ježka na modro nebo fialovou, chtěla bych celou hlavu ale to nejde :( Jenže se mi do toho nechce samotné, nikdy to není ono, a po ruce nemám žádnou šikovnou kadeřnici..
Vyměnila jsem si stříbrný septum za černý, když mám všechny ostatní náušnice černé, ale fotku nemám tak příště:)
Do školy máme psát líčení děje, naše oblíbené místo. Je mi blbé psát o své milované posteli s krásným povlečením a několika teplými ponožky.. :D
Mamka tento týden vařila bez masa.. měli jsme kuskus, sóju, pohanku... pohanka se ale podle mě jíst fakt nedá. Pak to raději vzdala :D Jako jídla jsou to dobrá, ale nedokáži si představit jíst celý život.. nevím no..

Úžasná kočičí sukně !

Konečně ! Moje vysněné creepers *.*

Vyrobila jsem si tašku *.*

Nechce mi je někdo koupit k Vánocům ?

Podzimní chuť jedu

Zdravím, dnes máte možnost si přečíst moji povídku, dá se říci že první takhle publikovanou na netu.
Měla k ní být i fotky, ale bohužel to nevyšlo.. tak k příští třeba :)
Budu ráda když mi napíšete svůj názor, jakýkoliv.

Studené sluneční paprsky dopadají na mé bledé tváře a já procitám z dlouhého bezvědomí. Otevírám své zarudlé oči pláčem a zjišťuji že skoro v rouše Evině ležím na promrzlé půdě zahalena jen podzimními vločkami, snášejícími se ladně k usínající  Matce Zemi. Podzimní krajina ve mě vyvolává hřejivý pocit u srdce, moje duše je naplněna klidem.  Kolem mě jsou poházené vytržené listy z k knihy a milostné dopisy. Opodál v mechu je zabořena rozbitá skleněná lahvička se zbytkem černé tekutiny a  porcelánová konvička na čaj, ačkoliv prasknutá v půli a bez ucha. Konvička bez ucha je jako člověk bez úst.  Vytržené listy jsou z Malého prince.  Přála bych si být ochočená.

List s "kloboukem" je pomačkaný a jeho rohy jsou sežehnuty ohněm páchnoucím po síře. I přesto že mé srdce oplývá klidem moje tělo je na pokraji sil, nenávistný chlad se prodírá mým tělem až k srdci samotnému.  Chce ho získat jen pro sebe a navždy zničit.

   Neutuchající bolest cítím v každé buňce svého těla . Moje zimou ztuhlé končetiny neposlouchají příkazy, které udává otupělý mozek. Nemám sebemenší sílu se zvednout. Bezmocně ležím  v nesnesitelné agonii a čekám.. ve vzduchu se vznáší otázka na kterou se bojím pomyslet. Přijde vysvobození nebo věčná zkáza ? V hlubokém lese se ozývá soví houkání , které varuje les před přicházejícím nebezpečím. Cítím jak mi horká krev tuhne v žilách, prosvítající skrze bledou kůži. Připadám si jako by mé tělo bylo mrtvé, prolézali mnou červi a havrani se chystali na báječnou hostinu.  Zbývala mi jen duše, která se nechtěla vzdát. Ačkoliv i ona věděla že brzy nastane konec.

   Krajina byla krásně barevná, stromům se zabarvily letní šaty, které pomalu svlékaly a nechaly tiše spadnout na zem. Zdáli se ozývalo skučení větru, které mi připadalo jako nářek dalších podzimních dívek. Snažím se zvednout, ale kořeny stromů mě pevně chytly  a nechtěly pustit. Dokud jsem mohla ještě přemýšlet chtěla jsem vzpomínat na šťastné chvíle.
   Vrátila jsem se doby kdy Slunce bylo nejvýš a jeho teplé paprsky ohřívaly zemi, zvířata, rostliny.  Z liščí nory vylezla malinká mláďata, která měla celý život před sebou.  O kousek dál v zeleném mechu s posledním výdechem, zavřel navždy své temné oči jelen. Ptáčci cvrlikali nebeské ódy a poletovali sem a tam. Seděla jsem pod starou lípou a pozorovala krajinu odrážející se na studené hladině rybníka přede mnou.
Moje spřízněná duše byla se mnou.  Něžně mě držela za ruku a předčítala své neskonale krásné básně. Při čtení jsem pozorovala jizvy na jejích třesoucích se rukou, při kterých mě bolelo srdce jen když jsem je viděla.  Zahnala jsem minulost a věnovala se přítomnosti.  S ní jsem byla šťastná a mé srdce úplné.  Nic mi nechybělo.  Moje rusovláska byla perfektní a já díky ni také.  Jednoho deštivého dne se ale vše změnilo, přišel si pro ni temný anděl a odvedl ji. Jediná a opravdová láska mého života podlehla bolesti sžírající její ubohé srdíčko, které jsem nebyla schopna svojí láskou zachránit a i přes velkou snahu.  Zbyl mi po ní jen tupý předmět s ostrými hranami, krásné a bolestivé vzpomínky, milostné dopisy a díra v srdci,  která se každým dnem bez ní zvětšovala..

  Dlouhé hluboké vlčí zavití mě vytrhlo z mého blouznění a vrátilo zpět do kruté reality. Hořký pláč se mi dere z očí při uvědomění si skutečnosti. Na mé vyčerpané tělo dopadají studené slzy Matky přírody.  

Můj čas nastal.

  Najednou vidím vše rozmazaně a nejsem schopna zaostřit. Snažím se nadechnout, s velkými bolestmi se mi do plic dostává trocha kyslíku.  Jed se dostal do poslední fáze účinku. S velkou námahou a odhodláním se nějak snažím dostat k jezeru. Jeho klidnou hladinu osvětluje svit Luny, a já s vypětím všech svých už posledních sil se postavím na nohy. Prsty na noze zjišťuji že voda je chladná , stejně jako bude mé srdce.  Zlověstné jezero mi otevírá svoji pekelnou bránu,  rozhodnuta vcházím dovnitř ledového pekla. Havran sedící na stromě vše sleduje, s mým posledním vydechnutím zakrákorá což mi v uších zní jako slavné "nevermore" , a hladina vody se nade mnou navždy uzavírá..

Potkáme se v pekle má lásko... poslední myšlenka mého mozku.

Krása je jediným pravým úkolem básnictví.

Pěkný nedělní večer ^^
 jak se máte a jaký jste měli víkend ? :) Já jsem nakonec nebyla na koncertě ale v Pátek v městském divadle s taťkem. Na muzikálu, bylo to celkem fajn , taťka je spokojen a aspoň do mě nerýpe :D v Sobotu jsem měla v plánu učení a kreslení na tašku  (šperky budou později, obrázky jsou špatně vytištěné) ale nakonec jsem jela s přítelem do Brna, přijela za námi kamarádka z Ostravy :) večer jsme šli s přítelem do sklípku za známými. Takže odtud jsou mé dva outfity *.*
No a v neděli jsem se učila a rýsovala, u rysu jsem se pěkně naštvala protože zas bylo hrozný zadání a já vůbec nevěděla jak to udělat o.O Tento týden ve škole bude na nic, máme naplánováno plno testů.. Ještě že pak je pár dní volno *.*
A jak to jde vám ve škole ?

Slíbila jsem vám povídku, mám ji rozepsanou a tento týden bych ji mohla snad dokončit :)
Pokud to vyjde tak šperky budou i na prodej, už mám pár zájemců tak snad budu šikovná a vše se povede tak jak má :)
Snad brzy uvidíte i můj návrh na tetování, který jsem svěřila své drahé přítelkyni, kterou znám jen chvilku ale mám pocit jako by to byl celý život :)
( na dovolení furt pracuji, a vypadá to že úspěšně, hlavně to nezakřiknout! )

Pohrávám si s myšlenkou že začnu chodit do nějakého dramatického kroužku, strašně by mě to bavilo, ale nevím jak bych vycházela s časem :/ Potřebovala bych aby měl den o pár hodin víc! Nestíhám skoro nic, kromě učení, jak smutné.

Tak dost keců, teď fotky :P

Pipes and Pints

Sakriš, sobota večer a já zase hniji doma, to je na nic.
Šla bych někam na koncert, pořádně si užít  <3
Asi někam na punkovej, tam jsou super lidi a atmosféra. (Neříkám že jinde ne ale mám chuť na punk)
Další sobotu mám jít s kamarádem na pivo, za maturitu, tak třeba něco podnikneme i většího. Yess!

A tak tu sedím v křesle s pizzou, poslouchám tohle a přemýšlím :)

Na VV jsem se seznámila s velmi fajn slečnou co má velmi podobný vkus jako já, a není ani z druhé strany ČR, tak snad se s ní uvidím i naživo :)
Vlastně znám plno fajn slečen (přes net) se kterýma bych se chtěla moc vidět na živo, měla bych s tím něco udělat.

Mám v plánu si vyrobit šperky, už mám obrázky vytištěné  ( Děkuji Vašíku :* ) i komponenty,  až na ten nejdůležitější- pryskyřici. Ale tu bych si mělo v příštím týdnu objednat, už se těším. Pokud se mi to povede tak sem dám fotky, tak mi držte palce ! Jako poslední DIY kousek jsem si nakreslila botky, originál stojí pár tisíců, které nemám, tak jsem to vyřešila po svém, a myslím že se mi dost povedly.
Objevila jsem úplně boží kryty na mobil se zombie princess,  tak už vím co si zabalím pod stromeček xD

Jen tak mimo řeč, už dva roky mám píchnutý septum, a až teď jsem se rozhodla ho nosit viditelně, a mám z toho neskutečnou radost <3 Rozhodla jsem se tak protože moje oblíbená blogerka, si ho nechala píchnout a tím mě k tomu "dokopala".  Nevím čeho jsem se furt bála.. Lidi sice blbě čučí, ale to oni dělají furt takže to zas taková změna není.
Dala jsem si cíl, do vánoc/narozenin.. být nejhodnější dcera aby mi mamka dovolila tattoo, mám návrh i peníze by se našly, jen to dovolení není. Když ho nedostanu tak budu muset ještě rok počkat >.<

Přemýšlela jsem jaké mužské povolání je nejvíce atraktivní...a pro mě je to jednoznačně voják  *.* A co pro Vás ?:)
(Mám spolužáka vojáka, musím se sním vyfotit !)

V brzké době napíši nějakou povídku a dám ji sem, abyste si mohli udělat představu o tom jak píši. Nedávno mi jedna slečna řekla " Tahlle báseň je stejně krásná jako ty, vlastně ne.. je dokonalá jako ty .." to mě neuvěřitelně potěšilo.

Tak zatím pac a pusu :*
PS : nějaké fotky z posledních týdnů

Blood to my blade

Tak jdu s kůži na trh, přidávám první outfit..
Teď jsem ležela dva dny doma v posteli skrz zdravotní problémy, ale dnes jsem se musela vydat na poštu tak jsem to rovnou vyfotila.
Teda řeknu Vám to je ale dřina ! Najít v domě místo kam položit foťák aby se to jakš takš dalo a nemuselo to být v zrcadle, no nakonec se mi to povedlo a z "milionu" fotek se mi přece nějaké jen líbí :D
Je to hodně jednoduchý, já vím, ale mě se to v celku líbí :)
Jsem celkem nervozní z toho, snad mě neukamenujete.. >.<

Měla jsem samozřejmě ještě kabát ale v tom se mi fotit nechtělo.

Zjistila jsem že si musím koupit nějaké zlaté doplňky, krom tohoto pásku a cvočků na jedněch botách nic  takového nemám...

A aby článek nebyl jen o tom jak jsem šla na poštu (kde jsou mimochodem hrozně protivný paní za okýnkem), tak vám řeknu jak upřímně nesnáším Deskriptivní geometrii. Je to snad ten nejhorší předmět na škole, a to je co říct když máme i Fyziku a strašně "fajn" učitele. Naštěstí mi tento předmět letos už končí, to snad i oslavím o prázdninách..

Tak dost kecání, musím jít vymyslet jak ten rys narýsovat.. zatím se mějte :)

Straight to number one

Ahoj,
možná se tu objeví někdo kdo zná můj starý blog.. nemohu se na něj dostat z nějakého neznámého důvodu, a tak zakládám nový :)
Asi se divíte proč Obscurus Lux... tak to protože jsem Lucie, jméno latinské původu kde znamená světlo, což je latinsky Lux,  a jelikož jsem Black, a černá se mi v latině nelíbila tak jsme zvolila Obscurus = tmavé/tlumené. ...... Tlumené světlo, těší mě ^^

Budu sem psát tak nějak o všem, hodně vlastní povídky, básně x)
Pokusím se přidávat třeba i outfity, nápady, DIY.. od všeho něco.

A budu doufat v nějaké čtenáře ^^

 Lux Obscurus